Terno roku? 65daysofstatic, Sleepmakeswaves, Kaplan Bros. 7. 10. na Flédě

I na Brno se usmálo post-rockové štěstí a poprvé za svou kariéru je přišli navštívit 65daysofstatic.  Kdy jindy se nabídne tahle možnost? Fléda byla tedy jasnou volbou, jak strávit pondělní večer namísto učebnic. Na Flédu jsme dorazili něco málo před devátou a lidí už bylo poměrně dost. Zbyl nám tedy čas na koupi piva, počekování okolního stavu a na scénu už se mezitím vynořovali Australští předskokani Sleepmakeswaves, jejich setem jsem byla příjemně překvapena, neboť mi „nezbyl“ čas na to si je poslechnout předem. Ovšem nic obrovského, klidné pasaže střídají silnější momenty s nápadnými gradacemi, zkrátka a dobře téměř ukázkový post-rock. Sleepmakeswaves odehráli to, co měli a opět zmizli v zákulisí. Volný čas před hřebem večera jsme strávili tlacháním a zanedlouho už se ozvaly první takty z alba We Were Exploding Anyway, pěkný nášup na začátek, sál se zaplnil a show mohla pokračovat. V nadupaném začátku pokračovali a tak si střihli další pecky z WWEA, prim zde hrály bicí, které na mě občas působily trochu jednotvárně. Ale než jsme se stihli zahřát, zabředli do nových vod a zklidnili tempo, měla jsem velký problém udržet pozornost…Střední pasáž koncertu byla klidná a tudíž mě výsledný dojem poněkud zklamal, čekala jsem husinu, třeba i slzy, kdo 65daysofstatic zná, jistě ví, o čem je řeč. Lidé předemnou si koncert očividně užívali, i dosáci vypadali nadšeně (poznámky o kouři, či překlad s barem mě alespoň trochu probraly), ale já ne a ne zapadnout. 


Hned ze začátku mi bylo jasné, že Radio Protector nesmí chybět, ale postupně jsem ztrácela naději, načež někdo z davu začal pokřikovat a v ten moment Paul začal piano sólo, nyní už všichni přítomni museli být spokojeni. Doufala jsem, že pro mě tento track bude top, nikoliv. Set doprovázely občasné problémy se zvukem, což prý v samotném Paulovi vyvolávalo vzpomínky na začátek kariéry, ale podle něj se mu koncert líbil, spousta entuziasmu a tak, jak nám řekl po koncertu.

Nechyběl ani Retreat! Retreat!, nebo nejnovější Prisms, který taky nebyl špatný. Po dvou přídavcích a téměř hodině a půl post-rockování skončili a já jsem nabyla dost rozporuplných dojmů. Bylo si to užívání na pódiu snad jen póza? Proč mě to neztrhlo, když jsou srdcovka? S občerstvením se vydávám směrem druhá stage na after-party v podobě dvou týpků jménem Kaplan Bros. bicí a samply. Set zněl hrozně fajn, místy na mě působil až dekadentně, takže mám vlastně do teď problém poznat, jak moc myslí svou tvorbu vážně. Ale co je důležité, že mi spravili náladu po lehkém zklamání, skvělá hudební tečka za moderním večerem.

Znáte to, můžete kapele stoprocentě veřit, pouštět si je doma z přehrávače, ale dokud je neuvidíte živě, obrázek je zkreslený. 65dos mě opravdu trochu zklamali, protože jsem čekala prostě víc. Ne že bych si je neužila (když máte možnost se osobně s kapelou setkat, žejo), jsou jedna z vašich kapel, věříte jim, je těžké uvěřit skutečnosti. Bylo to snad prostory Flédy? Nebo už jsou to zkrátka stars? Jedno vím jistě, že jejich muziku i tak nezavrhnu, i když experimentují s elektronikou, jež je pro ně progresem, jen na ně budu pohlížet už z trochu jiného úhlu.

 

Díky za poskytnutí videí YT kanálu 666Lubo